Domažlice

Město Domažlice se nachází při česko-bavorské hranici na úpatí Českého lesa. Nejstarší historické zmínky o trhové a celní osadě v Domažlicích, ležící na významné obchodní stezce směřující z Čech do Regensburgu, se objevují v roce 993 v opisu listiny knížete Boleslava II. Rozkládala se poblíž dnešního kostela U Svatých. Kolem roku 1265 bylo v blízkosti této osady založeno českým králem Přemyslem Otakarem II. královské město Domažlice, obehnané hradbami. Královský hrad spravoval purkrabí, pod jehož pravomoc náležely chodské vsi, položené při okraji hraničního hvozdu. Jejich obyvatelé, privilegovaní sedláci zvaní Chodové, vykonávali ostrahu hranice i zemských stezek. V roce 1431 zahnalo husitské vojsko armádu V. křížové výpravy od Domažlic do Bavor. V 19. století se město a okolí stalo inspirací pro spisovatele českého národního obrození. Z bohaté historie si město zachovalo řadu stavebních i kulturních památek. Nejznámější kulturní akcí Domažlic je folklorní festival Chodské slavnosti a Vavřinecká pouť, který probíhá každoročně v srpnu.

Domažlická věž

Dominantou Domažlice je věž ojedinělého válcového tvaru. Dříve sloužila jako městská hláska původně stojící samostatně, časem zcela splynula s kostelem. Na ochoz se dostanete po zdolání 194 schodů, samotná věž má výšku 56 metrů a z osy je vychýlena o 60 cm. Na věži jsou umístěny čtyři zvony: Zikmund, Adventík, Poledník a Hodinka. Z věžního ochozu mohl pověžný, který zde bydlel, přehlédnout zákoutí města i jeho okolí. Sledován byl odtud rovněž pohyb nepřátel a signalizovány případné požáry, neboť ty byly pro středověká města skutečnou pohromou.

Kostel Panny Marie

Arciděkanský kostel Narození Panny Marie, ve zdivu ještě zčásti gotický, pochází z konce 13. století. V období baroka byl výrazně přestavěn. V letech 1747 a 1822 byl značně poškozen požáry. V kostele je umístěn cenný zlacený barokní oltář, který městu věnoval P. Antonín Příhoda.

Chodský hrad

Původně gotický hrad byl založen zároveň se vznikem města v 60. letech 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. Sídlil zde také soud domažlických Chodů a královský purkrabí. Na hradě pobývali při svých cestách Jan Lucemburský a jeho syn Karel IV. Po požáru v roce 1592 se na dlouhou dobu stal ruinou. V 18. století byl přestavěn na solnici. Následně sloužil jako škola, sídlo úřadů a od roku 1931 v něm sídlí muzeum Chodska, které ve svých expozicích představuje město i celý kraj od pravěku po současnost.

Městské opevnění a branka

Nejstarší hradby byly vybudovány z rozhodnutí krále Přemysla Otakara II. v 60. letech 13. století, kdy se Domažlice staly královským městem. Byly doplněny dvěma desítkami půlkruhových věží a příkopy. V 15. a 16. stol. byly hradby rozšířeny o věnec parkánových hradeb s baštami. Součástí opevnění se staly také čtyři brány, které byly postupně zdokonalovány a rozšířeny o opevněná předbraní. Hradby a dvě z bran zanikly již v 1. polovině 19. století. Dolní brána a tzv. branka s přiléhajícími částmi hradeb se uchovaly dodnes. Zbytky hradeb se nacházejí na dvorcích městských domů a v blízkosti Chodského hradu.
Dolní brána, dříve též zvaná Pražská brána, vznikla současně s hradbami ve 13. století. Průjezd je lemován původním kamenným ostěním. Zachována jsou též vyšší parta a krátké úseky přilehlých hradeb. Tato téměř 20 metrů vysoká stavba je významným symbolem města a její současná podoba pochází z roku 1905, kdy se uskutečnila její rozsáhlá rekonstrukce.

Měšťanské domy na náměstí

Domažlické náměstí je charakteristické svým náměstím lemovaným domy s podloubím. Předpokládá se, že domy byly opatřeny loubím v 1. polovině 16. století. Ucelený soubor domů byl roce 1975 vyhlášen městskou památkovou rezervací.

Kašna

Dříve stávaly na náměstí tři kašny. Na místě původní kašny u arciděkanského kostela odstraněné v roce 1940 byla v roce 2005 postavena nová kašna jako volná kopie původní kašny.

Augustiniánský klášter

Augustiniánský klášter, který založil r. 1287 král Václav II., byl za husitských válek zcela zničen. V 18. století byl obnoven v barokní podobě. Do vlastnictví řádu byl navrácen v roce 1990 a v současné době zde má své sídlo základní umělecká škola. Součástí kláštera je kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Radnice

Novorenesanční radnice byla postavená v letech 1891-1893 na místě původní renesanční radnice. Stavba, kterou navrhl architekt V. Kaura, bývala sídlem spořitelny, městského muzea a knihovny. Nyní je zde sídlo MěÚ.

Gotický kostel U Svatých

Svatyně byla založena patrně ve 14. stol. a zasvěcena Zvěstování Panny Marie. V roce 1648 po úderu blesku kostel vyhořel, zřítila se též původní klenba lodi. V kostelní lodi je umístěno 15 náhrobních kamenů z období renesance, které upomínají na příslušníky městského patriciátu. Hlavní oltář pochází z dílny sochaře Čeňka Vosmíka. (Kostel není pro veřejnost běžně přístupný). Na nejvyšším bodě přilehlého hřbitova stál až do josefínských reforem nejstarší kostel sv. Jakuba z 11. století.

Galerie bratří Špillarů

Galerie bratří Špillarů zde našla v roce 1996 své nové zázemí (do té doby sídlila na trhanovském zámku). Návštěvníci mohou obdivovat díla Karla, Jaroslava a Rudolfa Vojtěcha Špillarových, stejně jako výtvarné práce současných umělců představované na příležitostných výstavách.